|
|
Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků
Marková Volejníčková, Romana ; Lukeš, M. ; Maříková, Hana ; Zouhar, J. ; Švarcová, Markéta ; Orel, M. ; Dvouletý, O.
Výzkumná zpráva shrnuje výsledky komplexních aktivit projektu. A to čtyř expertních studií, které se zaměřily na platformové a rodinné podnikání, začínající podniky a coworking. Součástí zprávy jsou závěry z kvantitativního výzkumu OSVČ a mikropodnikajících (do 10 zaměstanců/kyň) a sonda zacílená na začínající podnikatele a podnikatelky i nové formy podnikání. Dále jsou zde prezentovány závěry ze dvou kvalitativních sond zaměřených na strategie mikropodnikajících v oblasti zabezpečení se dobu výpadku příjmu z podnikání v době nemoci a na nízkopříjmové OSVČ a jejich strategie udržení podnikání např. v době pandemie covidu 19. Dohromady tak části zprávy tvoří komplexní mozaiku, která nejen reflektuje prekérní specifika osob samostatně výdělečně činných a mikropodnikajících, ale ukazuje také na jejich dopady.
|
|
|
Credit cards accepted.
Růžičková, Bára ; Rullerová, Tereza (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se věnuji pracovním podmínkám v oblasti grafického designu, jejich kritice a hledání způsobů, jak si nastavit udržitelné podmínky pro vlastní práci a život – tedy, jak nebýt závislý pouze na zakázkách od zadavatele a diverzifikovat vlastní práci.
|
|
|
Taneční profese z perspektivy aspirační práce. Dopady romantizace práce a genderovaného pracovního trhu na taneční profesi
Hřebačková, Barbora ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Jana (oponent)
Taneční práce z perspektivy aspirační práce. Dopady romantizace práce a genderovaného pracovního trhu na taneční profesi Abstrakt V profesích motivovaných láskou snadno dochází k překrývání volného a pracovního času, což je také předpoklad ideologie romantizace práce, která se zdá být řešením pro neustálé hledání rovnováhy mezi prací a soukromím. Když se práce stane vášní, problém zdánlivě mizí. Příslib budoucnosti strávené děláním toho, co nás baví, pak motivuje k věnování času a energie činnosti, která se snad promění v povolání. Nicméně práce motivovaná láskou má sebevykořisťující a individualizující potenciál, kdy se diskuze o špatných pracovních podmínkách a nízkém odměňování stává vedlejší. Tato práce zkoumá dopady romantizace práce v taneční profesi, způsob, jakým ji formuje aspirace na budoucí úspěch a jak se genderovaný trh práce promítá do pracovních podmínek tanečníků a tanečnic. Na základě rozhovorů s tanečnicemi a tanečníky působících v České republice a Belgii zkoumá, co pro ně jejich práce znamená, co obnáší, co je motivuje a jak vnímají své pracovní podmínky Klíčová slova: Tanec, práce, taneční profese, romantizace práce, aspirační práce, nejistota, gender, genderové reprezentace, prekarita
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
|
Credit cards accepted.
Růžičková, Bára ; Rullerová, Tereza (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se věnuji pracovním podmínkám v oblasti grafického designu, jejich kritice a hledání způsobů, jak si nastavit udržitelné podmínky pro vlastní práci a život – tedy, jak nebýt závislý pouze na zakázkách od zadavatele a diverzifikovat vlastní práci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ženy OSVČ a prekérní situace – inspirace ze zahraničí
Dlouhá, J. ; Pospíšilová, Marie
Podnikání bývá prezentováno jako vhodná cesta z nezaměstnanosti poskytující větší flexibilitu a možnost seberealizace. Tato forma práce může být pro ženy jedinou a tedy nedobrovolnou alternativou. Práce ukazuje na možnou prekérní podobu situace OSVČ žen a upozorňuje na zahraniční příklady dobré praxe, které mohou prekérním podmínkám předcházet, nebo je alespoň mírnit.
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
host ::
RSS.